Náš kytarista se jmenuje Václav Myška. Narodil se 29.4. 2009 v Pardubicích. Není to jen náš kytarista, je to náš spoluzakladatel kapely, a taky člověk, který pomáhal při tvoření loga a merche.
Jinak něco o něm... Chodil na základní školu Resslova. Hraje na piano, na bicí, zpívá, ale hlavně hraje na kytatru.
Jezdí na crossové motorce a jezdí na kole v bike parcích, nejvíce v Dirty Pardubice. Pak velmi rád leze a nejen na stěně, ale i ve skalách.
Pojď nám Vašku říct jak si vlastně dostal k tolika nástojům?

„Bylo to už před mnoha lety, přesně když mi byly čtyři roky. Úplnou náhodou jsem na Vánoce u babičky sedl za pianino Petrof. I když jsem jenom tak běhal prsty po klaviatuře, neskutečně mě to bavilo. Ujal se mě děda a za deset minut jsem už uměl svoji první skladbu - „Ovčáci čtveráci“. Tam rodiče usoudili, že je třeba mě zapsat do hudební školy. Přihlásili mě k panu učiteli Martinu Kudrnovi, který prý ve mně viděl velký talent a jeho věta rodičům zůstala v hlavě: „Takový talent se v České republice rodí jednou za deset let.“ Pan učitel ve mně viděl velkou naději a věděl, že hudbu neberu jako koníček, ale jako život. Vždy, když si mamka doma pouštěla kapelu Kabát nebo Metallicu, bubnoval jsem rukama o stůl. V šesti letech jsem začal chodit k panu učiteli Filipu Tománkovi, ale u něho jsem byl jenom chvíli, protože musel odjet do Kutné Hory. Poté přišel pan učitel Tadeáš Macl, který ve mně opět viděl naději a vždy mi se vším pomohl a stál při mně. Zažil jsem hrozně moc skvělých koncertů, jak bubenických, tak klavírních. V osmi letech jsem začal chodit na zpěv k paní učitelce Zdeňce Kašparové. U ní jsem vydržel rok, protože se mi zpívání nelíbilo. I když mi všichni říkali, že mi to jde, já jsem nechtěl. Tak to pokračovalo do třinácti let, kdy v září roku 2022 jsem si poprvé vzal do ruky španělku. Začínal jsem hrát na kytaru a moc mi to nešlo, ale do Vánoc jsem se naučil pár písniček. Pod stromeček jsem dostal svoji první elektrickou kytaru. Začal jsem na ní hrát, šlo mi to a mamka mi pomocí své kamarádky Zdeňky Grossové domluvila, že si mě do parády vezme pan učitel Milek Havlík. Začal jsem k němu chodit v lednu 2023. Podle pana učitele mi to šlo, a tak mě na konci roku 2023 napadlo, že bych mohl založit kapelu. Už od mamky jsem si zamiloval kapely Metallica a Rammstein, ale byl tu problém, že jsem neměl svůj vlastní zesilovač a mohl jsem hrát jenom doma, protože nebyl přenosný. Rodiče mě na Vánoce v roce 2023 překvapili a dostal jsem své první kvalitní kytarové kombo BlackStar. Můj plán mohl začít. Vzpomněl jsem si, že v roce 2023 jsem chodil na nauku s Rudou Daníčkem, který miluje metal a je bubeník, a že by to s ním možná šlo. Od Tadeáše jsem získal na něj kontakt a asi týden od prvních pár slov jsme s Rudou měli první zkoušku a hráli jsme Metallicu. V květnu 2024 jsem začal opět chodit na zpěv k paní učitelce Zdeňce Grossové. Chci hrozně moc poděkovat Martinu Kudrnovi, Filipu Tománkovi, Tadeáši Maclovi, Zdeňce Kašparové, Milku Havlíkovi, Ludiši Jíchové, Rudovi Daníčkovi a hlavně mým rodičům, kteří mě vždy podporovali jak psychicky, tak hlavně finančně, a se vším mi pomohli. Děda mi vždy pomáhal s klavírem. Doufám, že nám kapela krásně vyjde a budeme pro vás krásně tvořit.“